ve tmě leží malý rýč
rozhodnu se pro díru
všichni lezou z díry pryč
do světla
zbylého
když svítí žárovka
jsem uzavřen
v pokoji plném stínů
bez úkrytu
ale beze strachu
po ránu
je nutné odtáhnout žaluzie
a pustit vzduch
jinak se přisaje pot
a oči neodlepí
jím oběd
mozek hltá
ještě čerstvé světlo
a stravuje již
promarněný čas
stmívá se
a lidi chodí z práce
nic mě nebolí
jenom stárnu
Hodně živé! Hezké.
OdpovědětVymazat